Nejdříve bych chtěl položit otázku: Je nutno se na kázání slova Božího připravovat?
Jsou směry, které zamítají jakékoliv se připravování na kázání. V jejich shromážděních není nikdo předem určený k tomu, že bude sloužit. V těchto shromážděních se vyčkává, až koho vypudí Duch svatý k službě. Strávil jsem mezi bratry tohoto směru půl roku a navštěvoval jsem pilně všechna jejich shromáždění. A musím říci, že někdy to byly trapné chvíle, když jsme seděli a čekali, až někoho vypudí Duch svatý k službě. Nakonec vstal některý z bratří, aby sloužil. Ne že by ho Duch pudil, ale přinutila ho okolnost, že žádný jiný se k službě neměl. A musím říci, že to byla někdy tak ubohá služba, že nikdo z té služby požehnání neměl. Bylo to prázdné žvanění.
Tyto zkušenosti mě poučily, že ten, kterému je svěřena služby slovem Božím, má býti k této službě řádně připraven. Tak, jak žádá apoštol Pavel po Timoteovi: „Pilně se snažuj vydati sebe Bohu milého dělníka, za nějž by se nebylo proč styděti, kterýž by právě slovo pravdy rozděloval.“ (2. Tim. 2, 15).
Každý z nás by měl být takovým služebníkem, aby nebylo proč se za něj stydět. Vyžaduje to cele se vydat Bohu. Chce-li být někdo služebníkem evangelia a přitom hledá svoje zájmy, jde-li mu víc o vlastní chválu, o vlastní prospěch, než o prospěch Božího díla, pak dojde brzy na taková místa, že se církev musí za něho stydět.
Tedy tou první podmínkou k úspěšné přípravě je vydati sebe celého Bohu. A v tom případě musí všechno osobní, osobní zájmy, osobní chvála, osobní zisk, osobní pohodlí a osobní vypočítavost, to vše musí ustoupit zájmům díla Božího.
Další podmínkou k úspěšné přípravě k práci na Boží vinici je příprava na kolenou. Všichni si musíme uvědomit, že v nás samých nic není. Měj si sebevětší vzdělání, buď tím nejlepším řečníkem, nedá-li do tvého slova, do tvého svědectví Duch svatý svoji moc, svoji náplň, i tvoje nejlepší kázání vyzní nadarmo. Aby tvoje kázání jiné oslovilo, musí Duch svatý vyzbrojit i tebe i tvého posluchače. A tuto milost si můžeš vyprosit jedině na kolenou.
A dále: Marně budeš kázat, je-li tvůj život, tvoje jednání bez lásky a je-li v rozporu s tím, co kážeš.
Další podmínka: Nikdy nevkládej do kázání svoje osobní záležitosti. Máš-li něco se svým bližním, vyřiď si to s Pánem v modlitbě a vyřiď si to v lásce se svým bližním.
Za další: Snaž se připravit pokrm slova Božího tak, aby byl tvým posluchačům žádostivým. Je veliký rozdíl mezi kuchařkou a kuchařkou. Jedna dovede z materiálu, který má po ruce, připravit pokrm chutný a výživný, druhá z téhož materiálu připraví pokrm, který není k jídlu. Tak je to i s pokrmem slova Božího. Záleží to na přípravě. Ovšem, abych dovedl připravit pokrm slova Božího tak, aby se stal posluchačům žádostivým, musím znát duchovní stav a potřeby svých posluchačů, musím znát jejich bolesti, jejich nesnáze, s kterými denně zápasí. A abych je znal, je třeba je čas od času navštívit, s nimi si v lásce pohovořit, vyměnit si s nimi své myšlenky. Sbor, jehož kazatel sedí celý čas ve své pracovně a žádnou pastorační práci nekoná, takový sbor je ubohý, trpí duchovní podvýživou a nevychází z problémů samých, protože takový kazatel nemůže nikdy svým členům rozumět. Nic se potom nedivme, že z některých sborů chodí členové se duchovně přiživit do jiných sborů.
Připravuje-li se služebník evangelia na kázání, potřebuje vědět, komu bude sloužit, jaké bude mít asi posluchače, jaké jsou jejich duchovní potřeby. Jestli se jeho příprava těmito potřebami posluchačů neřídí, celé jeho kázání jde přes hlavy posluchačů a oni z kázání nic nemají.
A toto nás vede k největší nesnázi, kterou má každý služebník evangelia při své přípravě na kázání: Volba textu, volba oddílu slova Božího, na který mám kázat. Jsem-li v stálém, hřejivém, bratrském obecenství se svým sborem, se svými posluchači, usnadňuje mi to volbu textu ke kázání. Volba textu se řídí duchovními potřebami sboru, kterému sloužím. A v takovém případě mohu plně počítat s pomocí a s vedením Ducha svatého.
Žádné komentáře:
Okomentovat