Pokání čiňte!

Pokání čiňte, nebo se přiblížilo království nebeské.

Matouš 3, 1-12

Pokání čiňte – jak často, ba z každé stránky Písma svatého k nám mluví těmito slovy Bůh. Bez pokání není přiblížení se Božího království k nám. Co je pokání? A co je království Boží? Královstvím Božím není míněno vždy jedno a totéž. V některých případech tím jsou míněny příbytky Boží slávy. Tedy místo, kde bude shromážděn Boží lid po ukončení této pozemské pouti, jak nám o tom mluví Pán Ježíš: „Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte. V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám. Jdu, abych vám připravil místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.“ (Jan 14, 1-3). Jindy slovy království Boží je míněna cesta spasení aneb poselství o Božím království. Víme, jak Pán Ježíš volá jednoho muže, aby ho následoval a on je ochoten za ním jít, ale chce napřed dochovat k smrti svého otce. Pán Ježíš mu praví: „Nechť mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.“ (Luk. 9, 60). Avšak ještě jiný význam mají slova Boží království. V ep. Řím. 14, 17 čteme: „Království Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.“ Jinými slovy řečeno, je to takový stav v našem nitru, v našem srdci, kdy naše srdce je vyrovnané s Bohem i s lidmi, kdy v našem srdci Boží pokoj převládá a ten se přenáší i na naše okolí, kdy nejsme schopni druhým ublížit, ukřivdit, kdy není v našem srdci místo pro hněv, pro nepřátelství, poněvadž v našem srdci zaujal místo sám Bůh. A zde jsme u slov našeho textu: „Pokání čiňte, nebo se přiblížilo království nebeské.“ Bůh ve svém Synu Ježíši Kristu přišel na zem prosáklou nenávistí jednoho člověka k druhému, prosáklou vzdorným hněvem i vůči samému Bohu, aby osvobodil člověka od hněvivé sobeckosti a zhoubné nenávisti, aby ho smířil s Bohem i s bližním, aby mu dal smysl pro spravedlnost a naplnil jeho srdce Božím pokojem a radostí ze života. Bez této změny srdce je člověk nástrojem ďábla, schopným vykonat všechno zlé. I lidé nejmírnější povahy, když se dostanou do nepříznivých poměrů, do mimořádných okolností, jsou schopni vykonat i to nejhorší. Bůh chtěl vymanit člověka z ďáblových pout. Chtěl jej uvést na cesty dokonalejšího člověka, na vyšší mravní a duchovní úroveň. A tak z lásky k člověku přichází na svět ten, pro nějž a skrze nějž byl stvořen celý svět, Ježíš Kristus, Syn Boha živého. Nejvyšší bytost, kníže duchovních sfér, blesk Boha samého. Opouští nejvyšší sféry duchovní říše, z Marie přijímá lidské tělo, stává se chudým dítětem, podrobuje se všem zákonům naší planety, pouští se do boje s životem jako každý jiný pozemšťan, bere na sebe kříž a nese denně tíhu denního boje, aby nám byl podobný ve všem, kromě hříchu a tak nastupuje zároveň s člověkem obtížnou pouť na naší zemi. Přináší lidstvu nejradostnější poselství, poselství o lásce, kterou má Bůh k nám. I tomu nejbídnějšímu, neslabšímu, má být poskytnuta možnost k novému životu. Spravedlnost, pokoj a radost má zavládnout v srdci všech. Nikdo nebude muset zahynout. Ale takovou požehnanou změnu v lidském srdci není možné učinit bez upřímného, opravdového pokání. Bez pokání není přiblížení se Božího království k člověku. Přirozená mysl člověka je vůči Bohu i člověku nepřátelská. A tak přicházející Mesiáš posílá před sebou svého služebníka Jana Křtitele, který má vyzvat všechny lidi ku pokání.

Pokání čiňte!

Řekli jsme si, co v našem oddíle Slova Božího bylo míněno těmi slovy království nebeské.

Nyní si musíme ještě říci, co Písmo myslí slovem POKÁNÍ. Pravý smysl slov „Čiňte pokání“ je „Změňte svoji mysl.“ Myšlenka je matkou činu. A poněvadž tělesná mysl člověka je Bohu nepřátelská, proto i celý život člověka, každý jeho čin, je namířen proti Bohu. Dokud člověk nezmění svoji mysl, dokud se nevzdá svých vlastních myšlenek, které jsou většinou zlé, sobecké, Bohu i lidem nepřátelské, dotud nemůže Bůh započít v srdci člověka svoje dílo. Tento krok k novému životu musí učinit člověk sám.

Čiňte pokání! Změňte svoji mysl!

Proměňte se obnovením mysli své tak, abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.

Mnozí se domnívají, že pokání je na chvíli litovat svých hříchů a odříkat nazpaměť několik naučených modliteb tak, jak nás to učili v církvi. To není žádné pokání. Takoví lidé jdou klidně cestou hříchu dál. Pokání tak, jak ho žádá Bůh, znamená změnu celého života. Pravé pokání vidíte u Zachea. Když se k němu Pán přiblížil, je Zacheus hned rozhodnut: „Aj, polovici svého statku svého, Pane, dávám chudým a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.“ (Luk. 19, 8). Vidíte tu změnu v mysli Zachea měnící v okamžiku celý jeho život? Takové pokání žádal Jan Křtitel. „Pokání čiňte, nebo se přiblížilo království nebeské. Protož neste ovoce hodné pokání.“ A s poselstvím pokání přináší Jan Křtitel i poselství o Božím soudu. Praví: „A již jest i sekera ke kořenu stromu přiložena. Každý tedy strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. Jáť křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, je mocnější, než-li já, Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm. Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistí humno své a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.“ Mat. 3, 10-12). Příchodem Pána Ježíše se přiblížilo k lidstvu království Boží, ale i také Boží soud. Ti, kteří Pána Ježíše přijali, přijali s Ním také moc stát se novými lidmi. Kteří odmítli, dali najevo, že chtějí dobrovolně setrvat v otroctví hříchu a ve službě zla. „Kdo věří v Syna, má život věčný, ale kdo jest nevěřící Synu, neuzří života, ale hněv Boží zůstává na něm.“ (Jan 3, 36). Stihne-li člověka věčné odsouzení, věčné zahynutí, bude si tím člověk vinen sám. Bůh dal každému člověku skrze Pána Ježíše možnost, příležitost, vymanit se z moci zla a povznést se k nebeským výšinám, k Božímu království. Jestliže však člověk ve své pýše a vzpurnosti odmítl tuto Bohem mu podávanou ruku k pomoci, k vysvobození, pak se musí smířit s tím, že bude jako bezcenná pleva uvržen na oheň Božího soudu. Tyto dvě skutečnosti byly obsahem kázání Janova. Pokání, jehož výsledkem bylo království Boží nebo setrvání ve zlém, jehož následkem bylo Boží odsouzení.

Příchodem Pána Ježíše přišlo k člověku Boží království, spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém. Aby mohl Bůh započít v srdci člověka své osvobozující dílo, bylo nutno, aby člověk odvrátil svoji mysl od tělesných zájmů, od hříchu a obrátil ji k Bohu, k Božím myšlenkám.

Čiňte pokání!

Bratři a sestry, přátelé!

V době Jana Křtitele se jednalo o první příchod Pána Ježíše na naši zem, o příchod, který byl lidstvem očekáván plných 4000 let. Dnes se jedná o druhý příchod Pána Ježíše, který je očekáván již 2000 let. Prvním příchodem Pána Ježíše se království Boží jen přiblížilo, druhým Jeho příchodem bude království uskutečněno zde na zemi v plném rozsahu. Proto tím více nám platí výzva Slova Božího: „Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.“ (Mat. 3, 3). Kdo škodí, škoď ještě, a kdo si libuješ v hnilobě hříchu, zůstávej v ní dál. Ale kdo jsi spravedlivý, ospravedlni se ještě a svatý posvěť se ještě! Těmito slovy k nám volá Jan i dnes. Ano, sekera je již ke kořenu stromu přiložena. Boží osud na zemi již započal.

Před Bohem neobstojí žádné povrchní náboženství. Zkoušky posledních dnů vyřadí z řad Božího lidu všechny plevy. „A protož neobstojí bezbožní na soudu ani hříšníci ve shromáždění spravedlivých.“

„Pokání čiňte, nebo se přiblížilo království nebeské.“ Slova, která platí dnes všem nám. Mysl nás všech je zatížena tělesnými zájmy a protož se proměňme obnovením své mysli, tak abychom poznali, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá. Slovy Písma řečeno: „Aj, ženich jde, vyjděme naproti ženichovi.“ Sláva lidu Božího se blíží. Přichází Pán, který setře všelikou slzu z našeho oka a uvede nás v příbytky své slávy, kde nebude více pláče, ani křiku, ani smrti. Šest tisíc let, šest to Božích dnů úmorné práce, bídného plahočení se lidstva, se blíží ke konci. Přichází den sedmý, sedmé tisíciletí, den odpočinku, kdy pod vládou Ježíšovou se uskuteční Boží království a kdy všechen Boží lid bude odměněn za svoji věrnost.

Bratře, sestro!

Pozvedni zrak! Není doba k malomyslnění, ale je doba horečných příprav k příchodu našeho Krále!

Pokání čiňte! Pokání opravdové, které by změnilo dokonale celé naše srdce!

Před Pánem nic polovičatého neobstojí...